Endokrinní systém, žlázy s vnitřní sekrecí

Hypofýza, epifýza, šišinka, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, slinivka břišní, pohlavní hormony, nemoci žláz s vnitřní sekrecí.

Endokrinní systém, žlázy s vnitřní sekrecí jsou orgány v našem těle, které vytvářejí hormony a uvolňují je přímo do krve. Hormony jsou krví přenášeny do celého těla, kde ovlivňují různé orgány.

Hypofýza, podvěsek mozkový

Královnou endokrinního systému je hypofýza, protože svými hormony řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Dělí se na adenohypofýzu a neurohypofýzu.

Hormony adenohypofýzy

• růstový hormon, STH, somatotropní hormon (podporuje růst, tvorbu svalů)
• thyreotropní hormon, TSH (stimuluje činnost štítné žlázy a tedy vznik tepla spalováním živin)
• adrenokortikotropní hormon, ACTH (stimuluje tvorbu kortikoidů v nadledvinách)
• luteinizační hormon, LH (stimuluje tvorbu mužských i ženských pohlavních hormonů)
• folikuly stimulující hormon, FSH (stimuluje zrání vajíčka ve vaječnících u žen a tvorbu spermií ve varlatech u mužů)
• luteotropní hormon, LTH, prolaktin (stimuluje růst prsu v těhotenství a tvorbu mateřského mléka po porodu)

Hormony neurohypofýzy

• antidiuretický hormon, ADH, vasopresin (v ledvinách způsobuje zpětné vstřebávání vody z moči do krve, tedy zahušťuje moč, neboli ředí krev vodou)
• oxytocin (stimuluje stahy dělohy při porodu a stahy mléčné žlázy při kojení)

Epifýza, šišinka

Epifýza (šišinka) tvoří hormon melatonin, jenž řídí náš cirkadiánních rytmu, tedy vnímání času, dne a noci. Dnes víme, že právě tímto rytmem ovlivňuje ostatní hormony a tím dociluje, že některé orgány jsou aktivnější ve dne a naopak.

Štítná žláza

Štítná žláza je umístěna v krku pod hrtanem. Vytváří z jódu hormony tyroxin, trijodtyronin. Tyto hormony zvyšují spalování živin v našich buňkách (vzniká více energie a tepla), zvyšují počet mitochondrií (ve kterých probíhá tvorba energie) a též zvyšují tvorbu bílkovin. S tvorbou hormonů pomáhá železo, účinek hormonů štítné žlázy ovlivňuje selen.

Štítnou žlázu řídí thyreotropní hormon (TSH) z hypofýzy v mozku, který zvýší vylučování hormonů štítné žlázy.

Příštítná tělíska

Příštítná tělíska tvoří hormon parathormon, a nacházejí se na vnitřní straně štítné žlázy. Na povel parathormonu z příštítných tělísek se ledviny společně s játry podílejí na syntéze vitaminu D, který zvyšuje množství vápníku v krvi (zvyšuje jeho vstřebávání ze střev, snižuje jeho vylučování do moče a uvolňuje ho z kostí).

Nadledviny

Nadledviny, nebo též nadledvinky, dělíme na vnější část (kůru) a vnitřní část (dřeň).

Kůra nadledvin

Kůra nadledvin tvoří své hormony z cholesterolu a vznikají v ní glukokortikoidy, mineralokortikoidy, v malé míře ženské i mužské pohlavní hormony.

Konkrétně si můžeme uvést mineralokortikoid aldosteron (v ledvinách zvyšuje zpětné vstřebávání sodíku a vody z moči zpět do krve, čímž zvyšuje množství vody v krvi) a glukokortikoid kortizol (umožňuje tělu vyrovnat se s dlouhodobou zátěží, tlumí imunitu, podporuje uvolňování živin ze zásob ve prospěch mozku).

Tvorbu kortikoidů v kůře nadledvin stimuluje adrenokortikotropní hormon (ACTH) z hypofýzy.

Dřeň nadledvin

Dřeň nadledvin je schopna na povel mozku během několika sekund uvolňovat do krve adrenalin a noradrenalin, umožňující nám zrychlením srdeční činnosti, vyšším prokrvením svalů a silnějším dechem zvládnout akutní stresovou situaci (např. ujíždějící dopravní prostředek).

Slinivka břišní, pankreas

Slinivka břišní se nachází v levé polovině těla pod žaludkem. Slinivku můžeme z funkčního hlediska rozdělit na část trávicí a část hormonální.

Hormonální část slinivky tvoří hormony, které jsou uvolňovány do krve. My si zmíníme hormon inzulin a jeho protichůdce glukagon.

Zda bude slinivka uvolňovat do krve své hormony rozhodne podle složení krve, která jí protéká.

Popišme si to na jednoduchém příkladu. Posnídáme nějakou zdravou snídani plnou cereálií (obilovin, které tvoří základ naší stravy). Obiloviny obsahují především dlouhé řetězce cukrů (polysacharidy), které jsou naším trávením rozloženy na krátké cukry (monosacharidy) a ty se vstřebávají do krve.

Více sacharidů v krvi je signál pro slinivku uvolnit inzulin, což je hormon, který buňkám v těle říká: „Buňky! Máme dost cukru, tak se nežinýrujte a vezměte si.“ Buňky našeho těla tedy začnou brát cukr z krve a v sobě z něho vyrobí energii. Pro tvorbu inzulinu je třeba minerál zinek, snížit tvorbu může nedostatek mědi. Poruchu tvorby inzulinu, nebo jeho chybné vnímání buňkami nazýváme cukrovka, diabetes mellitus.

Opačná situace nastane, pokud např. neposnídáme. Slinivka uvolní hormon glukagon, který přináší buňkám opačné instrukce: „Máme nouzi, v krvi je málo cukru, musíte se uskromnit a nechat co nejvíce mozku.“

Pohlavní hormony

Mezi žlázy s vnitřní sekrecí též patří varlata, tvořící mužské pohlavní hormony, a vaječníky tvořící ženské pohlavní hormony.

Nemoci žláz s vnitřní sekrecí

Poškození hypofýzy, zvýšená funkce štítné žlázy, snížená funkce štítné žlázy, rakovina štítné žlázy, zvýšená funkce příštítných tělísek, snížená funkce příštítných tělísek, feochromocytom, Connuv syndrom, Addisonova choroba, Cushingův syndrom.

(Informační zdroje stránky)